Tento článek vznikl pro odlehčení náročných lockdownových týdnů roku 2021. Podíváme se na české a moravské tradice spojené s obdobím Velikonoc očima východní nauky.
Velikonoční svátky otevírá Květná neděle ve znamení zelené ratolesti. Během ní se světí svazky jívových prutů. Vrba jíva je jedním z prvních stromů, který kvete a poskytuje potravu probuzenému hmyzu. Je zřetelným symbolem probudivší se přírody. Lidé si je podle zvyku dávali do vázy nebo je vsazovali do zahrádky či pole, aby přivolali jaro a boží požehnání do svých domovů. V některých krajích se drží zvyk, kdy chlapci z prutů různých dřevin vyrábí velké svazky zvané košťata, berani, bahníře či palmy. Cílem je vyrobit co největší svazek a překonat ostatní. Jak typické pro dřevěné jarní energie, které jsou spojeny s bujným mládím a pubertou!
Na Zelený čtvrtek se mají jíst zelené pokrmy. A co jiného také doporučuje TCM pro jarní stravování? Zelenou, zelenou a zase zelenou barvu plodin.
Na Velký pátek se ještě před svítáním lidé koupali v potocích a řekách a věřili, že velkopáteční voda má léčivou sílu. Element Vody je spojen s Ledvinami, v nichž mluvou čínské medicíny sídlí životní esence, která určuje kvalitu a délku našeho života. Voda má ohromný potenciál transformace, neboť v tomto prvku je přítomen počátek i konec zároveň. A také je základem léčivých odvarů, které tvoří jádro čínské fytoterapie.
O Bílé sobotě se opětovně rozezvučí zvony, které v pátek odlétly do Říma, aby zde získaly posvěcení přinést v sobotu večer lidem radostnou zvěst, že Ježíš vstal z mrtvých. S bílou barvou jsou spojeny Plíce, jejich prvkem je Kov a projevem Plic je hlas. Jasný, zvučný hlas je odrazem dobrého zdraví člověka. Není tedy od věci, že zvony a jejich zvukomalebné „hlášení“ nese léčivou zprávu. V době ticha obcemi procházeli mládenci s řehtačkami a oznamovali čas místo zvonů. A to není libozvučný tón. Tato disharmonie jen potvrzovala, že svět v pořádku není.
Velikonoční neděle je hlavním svátkem pašijového týdne. V lidové tradici je spojen s objížděním polností a stavení s písněmi, které oznamují velikonoční zvěst o zmrtvýchvstání Spasitele. Také se barví vejce na pondělní pomlázku. Vejce je dokonalým symbolem Yinu a Yangu. Žloutek zastupuje yangovou polaritu, bílek yinovou. V takovém vejci je obojí v harmonii. Právě proto z něj může vyrůst nový život. A to je symbolika velikonočních kraslic. Krášlená vejce vznikají z trpělivosti žen a dívek, což k ženskému elementu patří. A obdarovanými jsou muži a chlapci, kteří coby yangoví dobyvatelé přicházejí na koledu. Zajímavá zvyklost je v některých krajích, kdy se odpoledne role obrátí a dívky pronásledují chlapce a polévají je ledovou vodou. Inu, když je někde moc Yangu či Yinu hrozí, že se polarity obrátí. Na to je třeba si dávat pozor.
A máme tu velikonoční šlahačku, mrskút, šmygrut, roucačku, vyplácení… Pomlázka z mladých krásně ohebných proutků plných pučícího Yangu přiložením k citlivé pokožce rozhýbává Qi a při silnějším švihu jistě i Krev. A když je koledník hrubián, útěkem dojde též k procvičení všech svalů těla a řádnému okysličení Plic.
A jak si poradit s takovým velikonočním zajíčkem? Zapadá nám do „čínských“ oslav jara? Jistě že! Hledání je přece zábava a nalezení pokladu v podobě „čokovejce“ vykouzlí radost nejen v dětské duši. A k jaru přece hravost patří! Tak si hrejme a těžké dny budou zase o něco snesitelnější! Přejeme Vám krásné a požehnané Velikonoce!
